U záložky „Osud a životní zkoušky“ je vysvětleno, jak se dobro, které konáme, a hluboká změna našich vlastností pozitivně odráží na našem současném i budoucím životě. Přesto, není vždy vhodné snažit se být za každých okolností „jen dobrým“.

Je to o rovnováze : chci-li dávat štěstí a radost, pak i já musím nejprve být šťastný. Chci-li dávat sílu, musím ji nejprve sám mít. A chceme-li žít pro druhé – musíme umět žít i pro sebe. Jakákoliv odchylka od rovnováhy může ve svých důsledcích vést k nepochopení a bolesti. 

Takovou odchylkou od rovnováhy může být ale prakticky cokoliv. Máme právo brát si to co nezbytně potřebujeme, ale nemáme žádné právo brát si o nic víc. Lidská chamtivost (peníze, moc, atd.) stojí u počátku všech hospodářských krizí a nesprávného konání a vývoje vůbec. 

Jednou z odchylek je i zabíjení zvířat pro potravu. Dnes je již jasné, že člověk může velmi dobře žít jako vegetarián (např. v Indii se stovky milionů lidí po celé generace živí pouze bezmasou stravou bez jakýchkoliv negativních následků). Víme, že zvířata pociťují emoce – tedy i strach ze smrti. Kdo nám dal právo působit jim takové utrpení, když pro svůj život maso vůbec nepotřebujeme ? I pouhé požívání masa nám zhoršuje život hned 2x – jednak máme horší průchod osudem, jsou zde ale i negativní zdravotní důsledky.

Samozřejmě máte plné právo nesouhlasit… Na některé věci musí prostě přijít každý sám.